Od 1. března 2025 platí v Česku nové, jednoznačné pravidlo: pálení listí, trávy a jiného bioodpadu na zahradě je zakázané. Vždy a všude.
Až do té doby panoval právní zmatek. Zákon o odpadech sice pálení trávy zakazoval, ale zákon o ochraně ovzduší naopak pověřoval obce, aby si nakládání s rostlinným odpadem upravily nebo zakázaly vyhláškou. Kvůli tomu rozporu byl zákon nevymahatelný.
To se ale změnilo. Od 1. ledna 2024 byl dosavadní výklad v rozporu s evropskou směrnicí o odpadech, která členským státům nařizuje, aby byl biologický odpad tříděn a recyklován. Od 1. března 2025 proto začala platit novela zákona o ochraně ovzduší, která s tímto závazkem počítá a sjednocuje pravidla: žádné pálení bioodpadu na zahradě už není možné.
Co dnes přesně platí?
Od března 2025 je to jednoduché. Pálení listí, trávy, větví nebo třeba sena je zakázané. A to bez výjimky, pokud se tím jen zbavujete zahradního odpadu.
Za biologický odpad se přitom považuje většina toho, co při údržbě zahrady vznikne – posečená tráva, shrabané listí, větve po prořezu, ale třeba i plevel nebo zbytky rostlin ze záhonu.
Jedna z mála výjimek je suché dřevo, které se účelně využije – například na táborák nebo grilování. I tady ale platí, že se nesmí míchat s jiným bioodpadem a nesmí být vlhké ani jinak znečištěné. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit podmínky takového spalování. přihlížet by měla ke klimatickým podmínkám, úrovni znečištění svého obvodu, vegetačnímu období a hustotě zástavby.
Výklad ministerstva životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí k celé problematice vydalo metodické sdělení. Hlavní myšlenka je jednoduchá. Všechny rostlinné zbytky ze zahrady, které nevznikají cíleně, se považují za odpad. A s odpadem je potřeba podle zákona také nakládat.
Vedle klasického zpracování, jako je například odvoz do sběrného dvora, je možné tzv. účelné využití pro vlastní potřebu. Patří sem kompostování nebo štěpkování na vlastní zahradě.
Metodické sdělení se zabývá i jedinou výjimkou. Tou je účelné spalování suchého nekontaminovaného a neznečištěného dřeva. Podle výkladu MŽP by jeho množství mělo odpovídat sledovanému účelu. Rozhodující je přitom důvod spalování. Nejde o odstranění odpadu, ale o využití materiálu. Jinými slovy. Nepálíte proto, abyste se zbavili přebytků, ale proto, že si chcete opéct špekáčky, posedět s přáteli nebo uspořádat kulturní akci. Potom je takové spalování možné. Jeho přínos však musí být větší než samotná snaha zbavit se nadbytečného dřeva.
Co vám hrozí?
Porušení zákazu se neobejde bez následků. Podle zákona o ochraně ovzduší hrozí fyzické osobě za spalování rostlinných zbytků na zahradě pokuta až 50 000 Kč.
Připomínám také už roky platný zákaz vypalování porostů podle zákona o požární ochraně. I ten je často porušován. V tomto případě může být fyzické osobě uložena pokuta až 25 000 Kč.
Jak to řešit?
Nápomocná v řešení by měla být především vaše obec. Ze zákona má totiž povinnost zajistit celoročně místa pro soustřeďování biologického odpadu rostlinného původu. Oddělený sběr bioodpadů může zajišťovat prostřednictvím sběrných dvorů, sběrných nádob, pytlového sběru nebo možností odevzdání v kompostárně. Mnohé obce navíc využily evropské i národní dotace a pořídily občanům domácí kompostéry.
Cílem těchto opatření je, aby měl každý občan k dispozici jednoduchý a zákonný způsob, jak s biologickým odpadem naložit. Pálení už není cesta. Pokud obec své povinnosti neplní, má smysl se na to přímo zeptat. Někdy stačí připomenutí, jindy může pomoct společný tlak obyvatel.
